Nájemní Rádce

Vše, co jste chtěli vědět o pronájmu, a byli jste líní to hledat.

Najdi pět rozdílů: nájem a podnájem

2

Stále si pletete význam slov nájem a podnájem. Přehledně vám v následujícím článku vysvětlím, v čem spočívá rozdíl mezi oběma slovy. Je to snadné, jak sami uvidíte…

„Přidáváním předpon a přípon se vytvářejí nová slova a modifikuje se původní význam.“ Oznamuje nám mluvnické pravidlo. V případě slov nájem a podnájem hraje významnou roli předpona pod-, která vlastně naprosto trefně ilustruje rozdíly mezi oběma slovy. Podnájem spadá pod nájem. Opusťme však mluvnické poučky a pojďme si vysvětlit, jaké výhody a rizika nám nájem a podnájem přinášejí.

Nyní začne kouzlení se slovy: Vlastník domu nebo bytu může dát svou nemovitost do nájmu, nikoli však dále do podnájmu. To může udělat pouze osoba, jíž je byt pronajímán, tedy nájemce. Můžeme si pomoci jednoduchou rovnicí: nájem = (podnájem)². Celý vztah si můžeme vysvětlit jako posloupnost majitel – nájemce – podnájemce. Vyplývá z toho, že bez nájmu by neexistoval ani podnájem, který má logicky slabší postavení. Ve chvíli, kdy přestane platit nájemní smlouva, končí rovněž i ta podnájemní. Rozdíl první.

Než přistoupíme k vyjmenování dalších rozdílů mezi nájmem a podnájmem, sluší se zmínit ještě jeden termín, a to pronájem. Ten z právního hlediska neexistuje, hovorově však vyjadřuje vztah mezi zájemcem o bydlení a člověkem, který prostor nabízí.

Dále platí, že nájemce nemůže nemovitost dále pronajímat, aniž by měl písemný souhlas vlastníka. Bez tohoto souhlasu nejenže smlouva pozbývá svou platnost, ale navíc nájemci hrozí vypovězení smlouvy ze strany majitele. To je rozdíl druhý. Dle Nového občanského zákoníku (NOZ) hraje nově roli fakt, zda nájemce v bytě sám bydlí. Pokud ano, nepotřebuje souhlas majitele k tomu, aby měl v bytě podnájemce. Nájemce má dle NOZ současně povinnost oznámit do dvou měsíců pronajímateli fakt, že do domácnosti přijal nového člena domácnosti. To zmiňujeme spíše na okraj a pro úplnost.

Pozor, dle NOZ lze pronajmout také část nemovité věci, v čemž spočívá rozdíl třetí. A rovněž platí: Neoznámí-li pronajímatel své stanovisko ve lhůtě jednoho měsíce, chápe právo toto mlčení jako souhlas vlastníka. Odpovědnost za písemné ošetření domluvy však nově nese pronajímatel (nikoli nájemce). Majitel sám si tedy musí ohlídat, aby došlo k písemnému stvrzení vzájemné dohody.

Další rozdíl tkví ve výpovědní lhůtě: Nájemní smlouvu lze vypovědět pouze z důvodů stanovených zákonem, což se ale netýká smlouvy podnájemní. Čtvrtý rozdíl tkví tedy v tom, že podnájemce může být snáze vykázán z bytu. Záleží pouze na konkrétně podepsané smlouvě. Obecně lze prohlásit, že nájemce je zákonem mnohem lépe chráněn než podnájemce, který si vše musí z vlastní aktivity ošetřit smlouvou a být dostatečně obezřetný. To je rozdíl pátý, a tudíž poslední. Našli jste rozdílů víc? Napište nám.

Sdílet.

Komentáře